Deník

Po deníku z rodiny Moleskine jsem pošilhával už dlouho. Původně jsem měl pár kusů obdržet jako dárek k Vánocům, ale k mému velkému překvapení mi sestra dovezla zápisníky ze své nedávné dovolené v Itálii.

Ty dva sešity v kožených měkkých deskách mají kouzlo: černá kůže s krásnou strukturou, desky „secvaknuté“ proužkem černé látky, který je všitý do těla sešitu a zabraňuje samovolnému otevírání. Na zadní straně kapsička na všelijaké papírky a poznámky. A především skvělá vůně (neberte to vážně, v tomhle ohledu jsem zvláštní, ale mně to lepidlo opravdu voní).

Původně jsem sešit značky Moleskine chtěl z pouhého rozmaru, rozhodně jsem neměl v plánu začít si psát deník. Vždy jsem si o sobě totiž myslel, že jsem extrovert a exhibicionista (mimojiné taky egoista, egocentrista a sobec) – přesně ten typ, který deník k životu nepotřebuje. Mám přece blog, který je v mnoha ohledech zajímavější (interakce se čtenáři). Také jsem si naivně myslel, že všechny záznamy v deníku musí nutně začínat slovy „Milý deníčku“. Nemusí.

Prvních pár řádků bylo zkušebních. Ačkoliv mému deníku není ještě ani jeden měsíc, zjistil jsem, že se bez něj neobejdu. Možná že je to jen situací, ve které se právě nacházím, možná jsem ho měl začít psát už dávno – každopádně mohu prohlásit, že psaní deníku je návykové.

Doslova mě ohromilo, jak moc mi může psaní pomáhat – ať už jsem plný pocitů a myšlenek, kterých se potřebuju zbavit, nebo zrovna vidím něco zajímavého. Deník mi nabízí možnost retrospekce, která – jak jsem zjistil -, mi pomáhá pochopit, co se mi honí hlavou. Pomáhá mi třídit myšlenky, oddělovat chvilkové pocity od dlouhodobých nálad. Pomáhá mi zpětně chápat, jaké důvody mě vedly k mému jednání a zda jsem se neunáhlil. Pomáhá mi zjišťovat hodně věcí o sobě samém.

Na druhou stranu jsem trochu s úlekem zjistil, že mě opustila potřeba psát příběhy a povídky. Byl jsem zvyklý psát v náladách melancholických či naopak velmi veselých, jenže ty teď zcela pohlcuje onen malý sešit v černých deskách. Naštěstí vlastním sešity dva: jeden malý, který používám jako deník, a druhý větší, který by mohl být ideálním kolegou pro psaní skvělých příběhů.