Letošní Tour de France odstartovala 7. července do 94. pokračování, aniž by znala krále ročníku předcházejícího. Vzpomínáte? Landis absolvoval horskou etapu famózně, aby se později ukázalo, že použil zakázané látky.
Na cyklistiku se všeobecně pohlíží jako na semeniště zla, akcí podobných operaci Puerto a nečistému stylu závodění. Je to smutné, když si uvědomíte, jak krásným sportem cyklistika bezesporu je.
Německé televizní stanice, které dva roky starý případ organizovaných sázek a velkých problémů Bundesligy přešly mlčením, přestaly Tour přenášet živě, aby daly najevo svůj postoj k dopingu. Němečtí a francouzští jezdci na startu 16. etapy stáli minutu bez hnutí, aby se distancovali od prohřešků svých kolegů z pelotonu.
Prvním odhaleným byl jezdec T-Mobilu Patrick Sinkewitz, následován Alexandrem Vinkourovem z Astany. Právě Vino, který den předtím vyhrál časovku a poté i horskou etapu v Pyrenejích, zasadil letošní Tour pravděpodobně nejhlubší ránu. Styl, kterým bojoval se zraněním, z něj udělal hrdinu, o pár chvil později se z něj stal podvodník.
Dnes ze závodu odstoupil i držitel žlutého trikotu Dán Michael Rasmussen, který lhal týmu o místě svého pobytu v průběhu červnové přípravy, zmeškal tak dvě dopingové kontroly.
Každá mince má dvě strany, a ani zde tomu není jinak. Zdá se, boj proti dopingu konečně nese ovoce. Samozřejmě tyto kauzy znamenají další rány pod pás nejsledovanějšího cyklistického závodu planety, ale stejně tak dokazují, že se doping dá vymýtit. Je třeba přísně vyžadovat informace o pobytu závodníků, o návštěvách lékařů, o užívaných lécích. V takovém ovzduší však není divu, že se jezdci cítí jako středověcí otroci a hlasitě brojí proti podobným metodám.
Cyklistika nezná presumpci neviny. Z mnoha rozhovorů vyplývá, že na závodníky se pohlíží jakoby se prohřešili užitím dopingu, jen jim to ještě nikdo nedokázal. Na 100 % ho však použili.
V České republice se případu Vinkourov znovu hystericky chytila Nova TV, která ve Sportu uvedla, že z Tour lidé získávají dojem, že bez dopingu budou vždy poslední. Je smutné, když reportáže píší lidé, kteří dané věci ani zbla nerozumí.
Nikdo cyklistům nemůže odpárat tisíce a tisíce najetých kilometrů a nastoupaných metrů, které během přípravy absolvují. Samotný doping je nikam nedonese, ten jim akorát zajistí, že v posledním kopci budou o 5 % rychlejší. Ani to však použití zakázaných látek neomlouvá.
Narozdíl od zmiňovaných problémů Bundesligy se v Tour nejedná o organizovaný zločin, ale o selhání jednotlivce. Cítíte ten rozdíl? Nejde o selhání systému jako takového.
Byl bych velmi nerad, kdyby lidé na Tour de France zanevřeli kvůli letošním problémům. Je to krásný, dramatický a úžasný závod, který dělá hrdiny. Tour nedělají skvělá jména, to jen Tour dělá hrdiny.
Zajímalo by mě, co si o letošním ročníku i dopingu obecně myslíte. Zanechejte své vyjádření v komentářích, budu vám vděčný.