Vítězný návrh nového loga pro Ostravu, který vyšel z dílny grafického studia Najbrt, mi s velkou trochou nadsázky hnul žlučí. Spíš jsem jen nervózně poposedl na židli a upřímně kroutil hlavou nad tím, že je někdo ochoten zaplatit za sedm (OSTRAVA) písmen a tři (!!!) interpunkční znaménka částku přesahující jeden (JEDEN!) milion korun. To bylo první, čemu jsem se podivil. O malý okamžik později jsem se nevěřícně uchechtl tomu, že v sobě někdo najde dostatek odvahy, aby si o takovou částku řekl.
Ač mlád a novým technologiím přístupný, pro moderní umění nemám pochopení. Podivné patlaniny ještě podivnějších barev a tvarů a nekončící moře zelené či modré barvy s bílou tečkou uprostřed ve mně zkrátka nikdy nevzbuzovaly úctu k autorovi (dobrou štětku koupíte kdekoliv a trochu barvy taky).
Nakonec jsem se nad dvoubarevným logem Ostravy pousmál naposled, a to když jsem si uvědomil, že s trochou fantazie se dá prodat vše (byť sebevětší šmejd). Člověk musí být trochu drzý – pak stačí jen vymyslet skvělý příběh o tom, co všechno může ten šmejd symbolizovat. Vzpomínáte na pohádku H. CH. Andersena Císařovy nové šaty?
Nezbývá mi, než se ptát, zda je studio Najbrt tím nejlepším, co v českém grafickém designu existuje? Zda je Michal Viewegh opravdu nejkvalitnějším českým autorem? V druhém případě je odpověď jednoznačně záporná, v konkurenci grafických studií se zas tolik nevyznám. Nebo jsou oba zmíněné „fenomény“ jen odrazem naší -velmi, ale opravdu velmi průměrné – společnosti? Nebo zkrátka všichni disponujeme takovým množstvím peněz, že je rádi vyhazujeme oknem za kdejakou hloupost?
Myslím, že minimum soudnosti je v každém z nás… A že peníze to minimum rozdrtí na prach. Co myslíte vy?
Dále by vás mohlo zajímat: O lidech a mluvení