Pavel Králíček nedávno spustil nový blog o osobním rozvoji (nebo jak se to jmenuje) – má pěkný design i náplň, leč pro mě nezajímavou. Přesto jsem u něj našel něco pro mě zvláštního, výjimečného a zarážejícího – Pavel nesleduje zprávy a nečte noviny. (via Proč nesleduji zprávy a nečtu noviny). Je to jeho věc a nechci ho za to nijak odsuzovat. Sám však noviny a zprávy k životu skoro potřebuju. Proč?
Číst znamená vědět
Nesnáším, když něco nevím. Cítím se potom nesvůj a říkám si „tohle jsem měl vědět, jaktože to nevím?“ I to je jeden z důvodů, proč se snažím noviny číst pravidelně (díky projektu Studenti čtou a píší noviny mám navíc teď MF Dnes každé ráno zdarma) – zkrátka a dobře jsem rád, když vím, co se kolem mě děje. Vím, že cena benzínu na můj život nemá vliv (správná poznámka, Pavle), nicméně může ovlivnit situaci na Blízkém východě a ta může vyústit v riziko teroristického útoku a ten se mě (v extrémním případě) může týkat.
Už totiž nežijeme jako před několika stoletími separé v jednotlivých městech a vesnicích, ale spíš existujeme jako jeden obrovský supernárod dokonale závislý na několika menších národech.
Číst znamená obohatit se
Čtením tisku získávám nejen nové poznatky z domova a zahraničí, ale například také z jazyka – právě tento bod je pro mě (jako budoucího novináře) velmi podstatný. Chápu, že je tento bod velmi specifický a týká se jen úzké skupiny lidí, přesto jej zmíním. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na to, že noviny mají dnes opravdu široký záběr a umožňují mi tak dozvědět se o věcech, které bych jinak nikdy nepotkal.
Číst znamená přemýšlet
Platí to u knih a u novin dvakrát. Nedělám si iluze o nezaujatosti českého tisku. A je to právě můj skeptický pohled na jejich objektivitu, který mě nutí u každého článku přemýšlet o tom, jestli je to opravdu tak a ne jinak, nutí mě hledat k danému tématu něco víc – najít více východisek a z nich na něco usuzovat. Trochu detektivní práce.
I proto si občas říkám, že by bylo vůbec nejlepší, kdyby začaly vycházet neobjektivní noviny – tedy noviny autorské, jejichž tváří by byl právě kolektiv pravicových/levicových autorů, kteří by pomocí esejů, fejetonů a úvah předávali své subjektivní myšlenky dál. Jenže to by se potom zas někdo ozval, že mu ubližují.
Číst znamená odpočívat
Průměrně u novin trávím 15 – 30 minut. Nejdřív je letmo prolistuju, očima přelétnu nadpisy a přečtu si, co mě zaujme na první pohled. Potom si je (MF Dnes) otevřu sešit po sešitu a pročítám je znovu, důkladněji. U toho většinou povečeřím nebo tak příjemně strávím hodinu matematiky. Ačkoliv jsou noviny většinou plné samých tragických informací (a ty opravdu nečtu, neboť na můj život nemohou mít vliv), většinou si u nich docela odpočinu. Rozhodně víc než při čtení iDnes.cz – u toho si totiž připadám jako barbar.
A co vy? Čtete noviny pravidelně? Myslíte, že to pro vás má význam?
Já vím, že jsem u Pavla použil špatný příklad (s tím benzinem), ale jiný mne tehdy nenapadl. Ale už vím, že jsem měl spíše mluvit o propadu koruny a zvýšení ceny Moleskine
Já se snažím číst pravidelně. Naštěstí v Praze máme zdarma noviny Metro, které jakžtakž pokryjí potřebu člověka být informován, občas si pročtu Neviditelného psa a v RSS čtečce mám Wikinews. Na Twitteru odebírám BreakingNewsOnline. Na nedostatek zpráv si tudíž nemohu stěžovat. Krom toho si ve volném čase pustím zprávy Z1, kde se člověk občas dozví zajímavé novinky, které mu uniknou. Ano, MF Dnes nebo Lidové Noviny (můj favorit) čtené denně by byly ideální, ale na to nemám.
A jen tak na okraj, nedávno jsem si koupil LN a minerálku, sedl si na lavičku, začetl se a když jsem občas vzhlédl, všichni kolemjdoucí na mne koukali jako na zjevení. Asi ještě neviděli šestnáctiletého kluka s novinami. Jsem vážně tak výjimečný?
Naprostý souhlas. Denně strávím alespoň dvacet minut na internetu a pročítám si zprávy ze všech možných zdrojů. Kolikrát si radši přečtu jednu zprávu z více internetových deníků, získám tak komplexnější náhled na věc.
Někdy se až divím nezájmu spolužáků (3. ročník gymnázia) o aktuální dění. Zajímalo by mě, jak moc musí osmnáctiletý člověk ignorovat svět kolem sebe, když neví, kdo je to Jiří Čunek.
No já jsem dříve noviny pravidelně kupoval cestou do školy, ale pak jsem zjistil, že se k nim často vůbec nedostanu a nestihnu si je přečíst – takže zbytečně vyhozených 22 korun.
Teď je moje čtení novin omezené pouze na mobilní verzi ihned.cz. I tak mám nadprůměrný přehled oproti mým vrstevníkům
Ale pořád ještě si občas, když třeba jedu vlakem a vím, že budu mít dost času, koupím HN a pořádně se do nich začtu.