U2 360° Tour: Ernst Happel Stadium, Vídeň (A)

Rok se s rokem sešel, U2 se vrátili do Evropy a díky Aukru jsem se dostal na další skvělý, famózní koncert, tentokrát do Vídně. A pocity? Stejné jako tehdy v Polsku, možná dokonce o něco lepší. Proč?

1. Kvůli vynikajícímu setlistu: Return of the Stingray Guitar, Beautiful Day – Rain, New Year’s Day, Get On Your Boots, Magnificent, Mysterious Ways, Elevation, Until the End of the World, I Still Haven’t Found What I’m Looking For, Every Breaking Wave, In A Little While, Miss Sarajevo, City of Blinding Lights, Vertigo – Rock Me Amadeus, I’ll Go Crazy If I Don’t Go Crazy Tonight (remix) – Discotheque, Sunday Bloody Sunday, MLK, Walk On – You’ll Never Walk Alone.
2. Kvůli vynikajícímu přídavku: One, Amazing Grace – Where the Streets Have No Name, Ultraviolet, With or Without You, Moment of Surrender.
3. Kvůli skvělému publiku, které se chytilo hned u Beautiful Day, tehdy v Chorzowě to trvalo o něco déle.

Po odeslání oněch 3900 korun za koupený lístek ve mně trochu hlodaly pochybnosti, jestli vůbec stálo za to chodit na stejnou tour a na skoro stejné písničky. Včera jsem ale nelitoval jedinou vteřinu. Moc příjemně mě překvapila taky kapela One Republic, o které jsem do včerejška nevěděl a která to pro U2 docela dobře rozjela.

Úderný nástup s novou Return of the Stingray Guitar, zhasnout světla a odpálit Beautiful Day. A potom vrchol za vrcholem až k naprosto úžasné Mysterious Ways, nadupané Elevation, k další nové, ještě nedopsané Every Breaking Wave (moc pěkná) a zase znovu nahoru k City of Blinding Lights, naprosto geniální Vertigo (Ein, Zwei, Drei, Catorce!), diskotékové Disqotheque a zpomalit s MLK.

Přídavek neměl chybu, nejkrásnější With or Without You, kterou jsem za posledních několik let slyšel, a dechberoucí balada Moment of Surrender.

Chtít od U2 jenom perfektní hudební práci by ale bylo trochu málo, já od nich chci taky parádní show. A tu jsem už podruhé dostal! Efektní stage se spoustou nejrůznějších barev, variací a nápadů, na které se všichni z kapely můžou dokonale vyblbnout. Když se k tomu přidalo pár Bonových povedených vtípků, nemělo to chybu. Snad jen, že mohli hrát třeba až do rána. Snad bude ještě aspoň jedno turné. Rád bych je viděl zase.